Stránka Nournews, která je údajně blízká íránské Nejvyšší národní bezpečnostní radě, uvedla, že útok byl zmařen předtím, než došlo k poškození budovy. Případ je předmětem vyšetřování.

Tisková agentura ISNA informovala, že budova se nachází blízko města Karadži, asi 40 kilometrů západně od hlavního města Teherán.

Íránská organizace pro atomovou energii popisuje zařízení jako centrum pro zlepšení „kvality půdy, vody, zemědělství a živočišné výroby pomocí jaderné technologie“. O sabotáži informovali i další státní média.

Zpráva přišla po sérii podezřelých sabotážních útoků v posledních měsících. V dubnu došlo v podzemním jaderném zařízení ve městě Natanz k záhadným výpadkem proudu, které způsobily poškození centrifug.

Írán tento výpadek charakterizoval jako akt „nukleárního terorismu“. Ten podle země zvyšuje napětí v době, kdy Teherán a světové mocnosti diskutují o záchraně nukleární dohody uzavřené v roce 2015.

Za sabotáží, která způsobila výpadek, zřejmě stojí Izrael. Zatím se k ní však nepřihlásil.

Nevysvětlitelné výbuch se v jaderném zařízení Natanz odehrál i loni. Autority ho také popsali jako sabotáž. Země momentálně toto zařízení přestavuje.

Írán obvinil Izrael iz listopadové vraždy vědce, který stál na počátku nukleárního programu země pro desítkami let.

The post Írán zmařil sabotáž na jaderné zařízení, informují média first appeared on Luxury magazín.

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím grantu Evropského parlamentu. Tento článek odráží výlučně názory autorů a Evropský parlament nenese žádnou odpovědnost za použití obsažených informací.
Firmy se totiž musí přizpůsobit evropským regulacím, aby se dostaly na evropský trh a pak už pro ně nemá smysl budovat jiné verze výrobků pro jiné trhy. Tímto procesem neunikne ani pobrexitová Británie.

Bradfordová, která vystoupila na letošní konferenci Globsec Bratislava Forum, argumentuje, že se to měnit nebude ani po tom, jak stoupne ekonomická síla Číny.

Vaše kniha se jmenuje Bruselská efekt: Jak Evropská unie ovládá svět. Jak to funguje?

Evropská unie je regulační supervelmocí. V tomto patří mezi ty nejambicióznější. Světové společnosti, které se chtějí dostat na evropský trh, a proto se musí řídit evropskými regulacemi, udělají podnikatelské rozhodnutí uplatňovat tyto regulace po celém světě.

Nechtějí se totiž na každém trhu řídit jinými pravidly a vyrábět různé verze stejného produktu. Když si proto vyberou evropské standardy, které většinou patří mezi ty nejpřísnější, mají přístup na trhy po celém světě.

Kdo tedy ve skutečnosti ovládá svět? Evropští úředníci v Bruselu?

Ano, v mnohém jde právě o technokratů. Proto je to takové úspěšné, není to politizována. Mnohé tyto regulace však musí také schválit Evropský parlament nebo Evropská rada.

V Evropské radě jsou zástupci vlád členských států, v Evropském parlamentu přímo volení poslanci. Nemůžeme tedy říci, že o všem se rozhoduje jen v nevolené Komisi, i když ona při tom hraje klíčovou roli.

Hovoříme o zboží od iPhonů po vytěžené dřevo.

Ano, mluvíme o regulacích v oblasti životního prostředí, chemických regulací, bezpečnosti potravin, o antimonopolních pravidlech, o ochraně soukromí v digitálním prostoru a o dalších. Týká se to mnoha, často velmi odlišných součástí života.

Jako je například živobytí někoho, kdo stíná stromy v Indonésii, závislé na rozhodnutí vznikajících v Bruselu?

I způsob, jak těžíte dřevo v Indonésii, musí být v souladu s pravidly na ochranu životního prostředí, aby se dřevo mohlo dostat na evropský trh. Musíte znát pravidla na trzích, kam vyvážíte. Otázkou pak je, zda budete mít pro každý konkrétní trh jiné postupy, nebo se raději přizpůsobíte evropským pravidlům.

Anu Bradfordová (zdroj: Wikimedia Commons)
V knize mám příklady o farmářích v Africe, které vyvážejí kakao.

Vybudovali zařízení na zpracování kakaa podle evropských pravidel a nyní je využívají i na kakao vyvážené do jiných částí světa.

To mluvíte o menších farmářích, ale co motivuje například Apple, aby na všechny telefony uplatňoval evropská pravidla, když mu určitě nechybí zdroje na vybudování zvláštních továren pro každý trh?

To by mohli udělat, ale vyrábění různých verzí telefonů není zrovna způsob, jak chtějí utrácet peníze určené na inovace. Ty raději investují do nové generace produktů. Náklady na přizpůsobení se evropským regulacím nejsou pro ně tak vysoké jako fragmentace výroby.

Co by se stalo, kdyby se například stala chyba a jednu várku telefonů by poslali na nesprávný trh, kde by se nemohly prodávat? Pro firmy je výhodnější jednotný výrobní proces.

Proč se povídáme o bruselském efektu a ne o washingtonském nebo pekingském efektu?

Bruselský efekt potřebuje velký domácí trh. Pokud by se například Kostarika rozhodla, že bude vedoucím světovým regulátorem, společnosti se jí trhu jednoduše vyhnou. Nemohou si však dovolit vynechat evropský trh, je příliš bohatý a velký. Spojené státy a Čína jsou rovněž velkými trhy, ale v knize argumentují, že toto nestačí. Musíte mít také regulační kapacity, právní instituce, které vám umožní ovlivňovat trh a měnit ho.

Čína toto nemá, snaží se to budovat a částečně už vidět i výsledky, ale na úroveň Evropské unie se ještě nedostala. Washington má velké regulační kapacity, ale až do těchto dnů tam nebyla politická vůle využít je. Nemají rádi regulace, vybrali se místo toho cestou deregulace.

The post Odbornice na obchodní právo: Evropská unie vládne světu, dosáhla toho nechtěně first appeared on Luxury magazín.

Případy evidují ve státech Maháráštra, Madhjapradéš a Kérala. Varianta delta plus vykazuje zvýšenou přenosnost, uvedl resort s tím, že daným státem nařídil zvýšit testování.

Varianta delta plus, označovaný jako AY.1, poprvé zaznamenali v Evropě a vznikl v důsledku mutace variantu delta (B.1.617.2), který poprvé identifikovali v Indii a připisují ho prudké druhé vlně viru v zemi. Odborníci varují, že delta plus by mohl v jihoasijské zemi vyvolat třetí vlnu onemocnění COVID-19.

Podle indického ministerstva zdravotnictví varianta delta plus identifikovali v nejméně devíti zemích světa – Spojeném království, USA, Japonsku, Rusku, Indii, Portugalsku, Švýcarsku, Nepálu a Číně.

Indičtí zdravotničtí představitelé identifikovali tři charakteristiky nového variantu. Jsou jimi zvýšená přenosnost, to, že se více váže na receptory plicních buněk, a že také existuje potenciální snížení protilátkové odpovědi, uvádí al-Džazíra.

Indie ve středu oznámila denní přírůstek 50 848 nových infekcí koronavirus a 1 358 úmrtí. Celkově v zemi už evidují více než 30 milionů infekcí a 390 660 úmrtí.

The post Indie vyhlásila nové mutace, a to delta plus first appeared on Luxury magazín.

Sorry, the video player failed to load. (Error Code: 101102)
Přihlášku celkově vyplnilo 22 589 lidí, informuje BBC. Jde o více než dvojnásobný počet, který se přihlásil v roce 2008. Výrazně se také zvýšil počet žen, které se chtějí podívat na oběžnou dráhu Země. Přihlásilo se jich 5 419.

Jména budoucích astronautů by měli oznámit v roce 2022.

ESA chce vybrat čtyř až šesti lidí, kteří dostanou pracovní smlouvu na plný úvazek. Plánuje také přijmout přibližně 20 dalších zájemců jako pohotovostní rezervu.

Davida Parkera, ředitele lidského a robotického průzkumu, potěšil zájem o účast na studii, která bude zkoumat možnosti astronautů s fyzickým postižením.

„Nevěděli jsme, jakou odezvu dostaneme na tuto výzvu. Přišlo nám působivých 257 přihlášek, z nichž 60 patřilo ženám,“ řekl ředitel.

Nejvíce přihlášek dostala ESA z Francie, až 7 137. Následuje Německo, Británie, Itálie, Španělsko a Belgie.

Agentura má momentálně sedm aktivních kosmonautů. Šest z nich bylo na oběžné dráze minimálně jednou. Samantha Cristoforetti se příští rok stane první Evropanka, která bude velet Mezinárodní vesmírné stanici.

The post Do programu ESA se přihlásilo více než 22 tisíc Evropanů first appeared on Luxury magazín.

Po osmnácti měsících, během nichž pandemie lodi téměř úplně vyřadila z provozu, to byla pro mnohé zaměstnance v turistickém ruchu úleva.

Výletní loď však čekaly i stovky lidí na člunech s protestními transparenty a plakáty. Cítí se podvedeni italskou vládou, která ještě v březnu oznámila, že výletní lodě již nebudou plout do přístavu nedaleko náměstí svatého Marka.

Město zatím neví situaci vyřešit a lodě tak zřejmě nadále budou plavat do historického centra.

Aktivisté se obávají, že pokud úřady nezasáhnou, obrovské plavidla mohou přispět k potopení Benátek. UNESCO varuje, že pokud město vstup lodím nezakáže, Benátky se mohou ocitnout na seznamu ohrožených památek.

The post Výletní lodě vítají i nenávidí. Benátky mohou poslat ke dnu first appeared on Luxury magazín.